Můj příběh

Můj příběh

Než jsem došla k dnešní své podobě, prošla jsem cestou na kterou jsem si házela pod nohy jeden klacek za druhým.

Od dětství mne to táhlo ke tvoření, kresba, malba, keramika. Fascinovala mne psychologie.

 Pořád jsem něco vymýšlela, motala, vyšívala, kreslila a vyráběla. 

Přesto jsem samu sebe dokonale přesvědčila, že to stojí za vyhození a že nemám talent. 

Od svých 7 let jsem dělala karate. Milovala jsem ho a obzvlášť mě lákala ta filozofie japonských mistrů. 

Už tehdy jsem si přičichla k meditacím, ač jsem o tom neměla tušení. 

Řeklo by se, tak to je jasné, mé kroky povedou k psychologii a uměleckým směrem. 

Opak byl pravdou. 

Místo toho jsem studovala strojařinu, matematiku a nakonec pracovala pro automotive.

A pořád k tvoření utíkala. 

Probudil mě až rozvod. Tam to byla chvíle, kdy jsem naplno ucítila, že už si opravdu nemohu dále lhát.

 A tak jsem si stoupla do svojí opravdovosti. Začala jsem na sobě pracovat a rozvíjet se. A dnes mohu říct, že vím kdo jsem a v čem jsem dobrá.

 Vedu skupinové arteterapeutické workshopy, vyrábím šperky a maluji obrazy. Mám děti na domácím vzdělávání. Učím je sama.

 Jde to stíhat hlavně proto, že vím CO dělám a PROČ to dělám. A že mi to vše dává naprostý smysl.

 

A protože k mému probuzení velmi přispěly mé děti, značku šperků jsem pojmenovala po nich. TO-mík a KI-ty. 

Jsou mým motorem a inspirací. 

Cítím, jak moc je důležité si nelhat. 

Jít za svým srdcem. 

A jak jinak je to naučit, než to sama dělat?